Miloslav Čelakovský
16. 4. 1937, PlzeňMiloslav Čelakovský získal výtvarné vzdělání nejprve soukromým studiem u Vladimíra V. Modrého, později na FFUK v Praze u Cyrila Boudy a Jiřího Patery (viz zde) v oboru výtvarné výchovy. Od počátku 60. let žije a pracuje na Klatovsku, zejm. v Sušici, kde působil jako výtvarný pedagog. Je členem UVU plzeňského kraje a plzeňské výtvarné skupiny P 89 (viz zde, K. Frauknecht). Pošumavská krajina Sušicka a Plánicka se malíři stala od 70. let silným inspiračním zdrojem. V tvorbě motivicky dominují pro autorovu senzibilitu příznačné motivy obnažené zemské matérie, kamenů a lomů, které pronikly i do zemité, strukturně chápané faktury malířského přednesu a kompoziční skladebnosti. Miloslav Čelakovský si postupně vytvořil charakteristický obrazový typ: plochu ovládá často centrálně komponovaný osamocený přírodní motiv, který je vytržen ze souvislosti přírodního celku a pojednán ve smyslu zobecňující, monumentalizované a lyricky nasycené znakové formy. Tento dominantní motiv je tvarově abstrahován, ponechává si však takřka naturalistickou fakturu. Dochází tak k určitému prostupování přírodního a symbolického jazyka, k výrazové spiritualizaci fyzického prvku a zemité materializaci duchovní výpovědi. Krajina a země získávají metaforický a spirituální rozměr, pečeť lidského vědomí, jež jí vtišťuje lyrickou hodnotu. Dílo z Artotéky města Plzně je charakteristickou ukázkou této polohy autorovy tvorby.
Vystavuje od roku 1979 doma i v zahraničí (Plzeň, Praha, Sušice, Blatná, Klatovy, Most, Bukurešť, Berlín), účastnil se řady členských výstav SČVU, často spolu s J. Krátkým. Vytvořil několik veřejných realizací, např. triptych Rentgen ve FN Plzeň (1983, společně s J. Bockerem). V r. 2006 se zúčastnil výstavy Zření. Miroslav Tázler a meditativně-lyrické tendence v plzeňské tvorbě (GmP, 2006, katalog).
© Artotéka města Plzně